Międzyzdroje 2026 jsou náš první velký rodinný výlet (dovolená) ve třech. Naší posádkou je Lukáš, Terka a nový člen Viky.
Kdybyste se nás zeptali v lednu 2026, jestli se letos chystáme k moři, tak bychom na vás koukali jako na blázny a klepali si na čelo. Začátek roku nebyl totiž jednoduchý (hell) a na nějaké moře nebyly vůbec žádné myšlenky. Ale postupem času se situace zlepšovala a zlepšila se natolik, že jsme začali vybírat nejbližší destinace s mořem. Transfer letadlem ještě nepřipadal v úvahu, Viky (a hlavně my) by to asi nedala. Takže nejbližší destinaci s mořem, kde jsme ještě nebyli vyhrálo Polsko.. Międzyzdroje.
Plán je následující - dojet během dvou dnů k moři. Celková vzdálenost je cca 500km a autem to vychází zhruba na necelých 6 hodin. Šest hodin v autě se nám zdálo stále celkem dost a tak jsme naplánovali mezi zastávku v Nocleg Hubertówka, kousek od Zelené hory. Tam je to zhruba 3 a půl hodiny a od tamtud 2 a půl hodiny do cíle.
To že máme o jednoho člena navíc se začalo projevovat několika způsoby - zásoby (oblečení, plážový stan, cestovní postýlka, plavky, kočárek) jsme začali shánět už několik týdnů dopředu. Auto v den odjezdu nabalené tak, že jsme lízali limit nosnosti auta. A hlavně oficiální odjezd nebyl v 8 ráno, jak jsme zvyklí, ale ve 12... celé dopoledne chaos, balení, uspávání, krmení, přebalování, balení, uspávání... a kafe jsme si museli vzít do auta. Každopádně se nám povedlo se zabalit a vyrazit!
První zastávka byla až za hranicemi v Polsku na beznínce. Od té doby co cestujeme s Viky si začínáme všímat vybavenosti benzínek - hlavně přebalovacích místností. Ty mají nejlepší na bezínkách Mol. Na naší první zastávce žádný přebalovák nebyl - takže jak jsme zvyklí hezky nakrmit a přebalit vedle auta na patníku. Dobrej piknik!
S Viky je to v autě jak kdy, ze začátku je hodná, hraje si, směje se... ale to vydrží tak hoďku. Po hodině je potřeba nakrmit, protáhnout se. Po další hodině už začíná být hodně nevrlá - většinou se to děje, když je unavená a chce spát, ale nejde jí to. Pak je to tak 45min neustálého řvaní dokud se s pomocí lahve/dudlíku nevypne. Pak spí 30min a celej kolotoč znovu.. naštěstí naše cíle nejsou tak daleko abychom stihli více koleček.
V Polsku jsme také zažili s Viky další poprvé - MC Donald! Na hranolky je ještě malá, takže jenom koukala a čichala. Ale rodičové si dali dvě velký kafe.. táta dokonce 400ml! Bohužel pro něj pak málem zkolaboval, viděl tečky a brněly mu prsty. Naštěstí se z toho vyležel!
Další den dopoledne jsme vyrazili do cílové destinace. Cesta byla v pohodě - furt po dálnici, žádné zdržovačky. Ubytovat se, mrknout na molo a skočit na večeři - smaženou rybu (Candát / Treska)
